ObecMlékojedy
Obec Mlékojedy leží ve staré kulturní oblasti se stopami prehistorického osídlení. Ves se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1352 v soupise papežského desátku litoměřického děkanátu pod jménem Mlékovice.
Podle údajů, uvedených v německé kronice obce Mlékojedy, byla tato kronika založena v roce 1926. Dějiny a události obce Mlékojedy jsou tedy většinou známy ze zápisů v kronice města Litoměřic, zapsaných tehdejším kronikářem Juliem Lippertem a městským archivářem Heinrichem Ankerlem. Další informace můžeme částečně vyčíst z matričního úřadu kostela v Litoměřicíc.
První písemné záznamy o dějinách osad Želetice – Mlékovid a Prosmyků pocházejí, dle dějepisu města Litoměřice, již z roku 1379. V této době to byly již pravděpodobně obce rozsáhlé, což potvrzuje fakt, že v bývalých Mlékovidech byla již v roce 1384 vlastní fara katolické církve. Pravděpodobně ale byly tyto osady založeny již dříve. Dle německé kroniky byla zdejší obec za vlády krále Vladislav II Jagellonského v roce 1500 pojmenována na Mlékojedy. Poznámky o této obci se již najdou ve spisech z roku 1235.
Z doby Přemysla Otakara I. byly zde v obci již větší statky zemědělské, které patřily bohatým občanům litoměřickým. Tyto statky zásobovaly v tehdejší době město Litoměřice různými potravinami. Občané obce Mlékojed byli původně katolické víry, v době reformy husitské, později protestantské. Kázal zde i farář evangelický, ale v pozdější době nastoupila zde zase víra katolická.
Zdejší kostel byl pravděpodobně založen za vlády českého krále a císaře Karla IV., a to v roce 1346 – 1378. V roce 1384 měl tento kostel již vlastního faráře. Investor a patron kostela sv. Martina v Mlékojedech byl, dle údajů německé kroniky, jeden bohatý občan z Litoměřic, který vlastnil i v obci Mlékovidy několik domků. V roce 1400 prodal patronátní práva na kostel jinému občanu, ten zas jinému občanu, a pak během doby přešel kostel do majetku města Litoměřic.
V době reformátorské – husitské a Lutherovy byla jako v městě Litoměřicích, tak i v Mlékojedech v kostele sv. Martina víra protestantská, a to od doby 30-leté války, která trvala od roku 1618 až do roku 1648. Po této válce nastalo pronásledování výše uvedených církví a krátce na to byl kostel sv. Martina v Mlékojedech převzat správou kostela Litoměřického, učiněn filiálním kostelem kostela v Litoměřicích. Kostel sv. Martina v Mlékojedech vlastnil v tehdejší době kapitál 9.840 zlatých. Na oltáři v kostele se nalézal obraz, malovaný malířem Boroccio a rám je z roku 1696.
V roce 1592 vypukl v Mlékojedech velký požár, který zachvátil též kostel, u kterého shořela celá věž. V roce 1595 byla věž znovu postavena. V roce 1775 byla provedena přestavba kostela, věž však byla již opravena v roce 1595. V roce 1895 spadla korouhvička z věže kostela a byla uložena v litoměřickém museu. V roce 1910 uhodil blesk do věže a o těchto údajích byla v kostele zapuštěna deska. V roce 1916 byla věž znovu opravena. Při vyhoření věže u kostela sv. Martina v roce 1595, byla v Mlékojedech, na památku této události a na další ochranu proti ohni, postavena socha svatého Floriána. Zvony na kostele byly namontovány v roce 1691, novější v roce 1923.
Hřbitov byl toho času u kostela v Mlékojedech, ale v roce 1846 byl zlikvidován a pohřbívalo se v obci Prosmyky. Hřbitov v Prosmykách byl z toho důvodu v roce 1890 rozšířen. V roce 1582 řádil zde, tak jako v celé zemi, mor a totéž se opakovalo v roce 1680. Třetina obyvatelstva vymřela na tuto strašlivou nemoc. Z tohoto důvodu byla v roce 1681 postavena socha sv. Marie Bartolomějské – Sebastianské na náměstí v Litoměřicích. Na straně 12 německé kroniky je přiložen obrázek krytého mostu přes Labe u Litoměřic ze dne 24.3.1814. Část mostu je demolována, tři pilíře jsou nárazy ledu proražené.
Roku 1845 byl založen podpůrný spolek s dobrovolnými příspěvky, účelem tohoto fondu bylo podporovat poškozené občany, když se Labe a Ohře rozvodnily. Dále z tohoto fondu byly pořízeny čluny na přepravu osob při povodních mezi obcemi Mlékojedy – Prosmyky – Píšťany. Tento spolek spravoval vždy starosta obce. Dále v roce 1868 byl v Mlékojedech založen požární spolek, který byl jako druhý na okrese. Velitelem tohoto spolku byl Josef Pechar.
Roku 1873 byl též založen pohřební spolek a zakoupen první pohřební vůz.
Roku 1894 byla vystavěna obecní váha za 355 zlatých (dnes již neexistuje, byla umístěna vedle silnice na konci parcely domu čp. 75, kousek od autobusové zastávky směrem k domu čp. 75).
V roce 1914 byl proveden přívod elektrického proudu do Mlékojed.
Dle sčítání obyvatel, provedeném v roce 1920, měla obec Mlékojedy 75 obytných domů a 519 obyvatel. Mlékojedy byla obcí zemědělskou, a proto její obyvatelé byli povětšině zaměstnáni v zemědělství. V jarních měsících byla často povodeň, Labe se vylilo z břehů a zaplavilo celé okolí, a proto občané založili podpůrný spolek na ochranu ohrožených občanů a jejich majetku.
Dne 24.3.1814 byl proražen velkou vodou a ledem most přes Labe, který byl krytý a z větší části dřevěný.
V roce 1883 byla v Mlékojedech zrušena robota.
V létě roku 1933 byla v obci nová přírodní katastrofa, na polích se vyskytla strašná spousta myší, které nadělaly velké škody na polích. V roce 1934 bylo velké sucho, přes celé léto nezapršelo.
Dne 12.května 1938 byla vyhlášena první mobilizace. Dne 12.června se konaly volby, ve kterých jednoznačně zvítězila SDP strana Henleinova.
Z českých voličů byl pak ustanoven zástupce starosty. Jako všude probíhal i zde, v tak zvaných Sudetech, ostrý politický boj, a to hlavně německých nacionalistů (Henleinovců)proti českému obyvatelstvu a antifašistům.
Dne 21.9.1938 byl podepsán mnichovský diktát. Dne 22.9.1938 odstoupil ministr Hodža. Dne 23.9.1938 byla vyhlášena druhá mobilizace pro všechny vojáky do 40-ti roků.
Dne 30.9.1938 byl mnichovský diktát vyhlášen, osudný den pro Československou republiku a osudný den pro antifašisticky smýšlející občany v pohraničí ČSR. Při obsazování našeho pohraničí, byla obsazena dne 10.října též obec Mlékojedy, německou armádou. Předtím dne 6.10.1938 bylo rozhlasem oznámeno o hranici nového pohraničního území. Většina českého obyvatelstva opustila obsazené obce a stěhovala se do vnitrozemí. Také Terezín byl přeplněn českými uprchlíky z pohraničí, mezi nimi byli i němečtí antifašisté. Z Mlékojed se odstěhovalo 19 českých rodin a sice: Podrabský, Čarda, Frančík, Živec, Malák, Šlechta, Stein, Nový, Tyle, Hrdíček, Vanča, Hutaka, Herzing, Pěkný, Vylánek, Drahokrugl, Šuster, Svoboda a německý antifašista Schmidl.
Dne 4.12.1938 byly vyhlášeny doplňovací volby do Reichstagu (parlament) s výsledkem 99,55 %
Stav obyvatel: 428 obyvatel německé národnosti a 48 obyvatel české národnosti. Celkem 476 občanů obce Mlékojedy.
