Obec Mlékojedy
ObecMlékojedy

Místní poplatek ze psů

Poplatek zte psů se platí ze psů starších 3 měsíců. 

Poplatní je povinnen podat správci poplatku ohlášení do 15 dnů od vzniku polatkové povinnosti. Ve stejné lhůtě se ohlašuje nárok na osvobození, existuje-li důvod osvobození v okamžiku vzniku poplatkové povinnosti.

Sazba za kalendářní rok činní: 80 Kč za jednoho psa a za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 120 Kč.

Poplatek je splatný nejpozději do konce měsíce února příslušného kalendářního roku. V případě vzniku poplatkové povinnosti po 15.2. příslušného kalendářního roku, je poměrná výše poplatku splatná nejpozději do 2 měsíců od vzniku poplatkové povinnosti.

Důvody osvobození od poplatku: osoba nevidommá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzuické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoba provádějící vycvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek pro zvířata nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis. 

Dále se poskytuje osvobození osobám starším 65 let a osobám, které příslušného kalendářního roku mají dosáhnout věku 65 let.

 

Plné znění vyhlášky naleznete níže.

Obecně závazná vyhláška č. 1/2020 o místním poplatku ze psů

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 1 2

Mobilní rozhlas

Czech POINT

Czech POINT

  • První pís. zmínka:

    rok 1352

  • Počet obyvatel:

    240

  • Kostel

    v obci

  • Rozloha:

    2,83 km²

Mlékojedy

Obec Mlékojedy leží ve staré kulturní oblasti se stopami prehistorického osídlení. Ves se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1352 v soupise papežského desátku litoměřického děkanátu pod jménem Mlékovice.

Podle údajů, uvedených v německé kronice obce Mlékojedy, byla tato kronika založena v roce 1926. Dějiny a události obce Mlékojedy jsou tedy většinou známy ze zápisů v kronice města Litoměřic, zapsaných tehdejším kronikářem Juliem Lippertem a městským archivářem Heinrichem Ankerlem. Další informace můžeme částečně vyčíst z matričního úřadu kostela v Litoměřicíc.